Datle jsou přírodní zdroj energie s postupným uvolňováním

Základní nutrienty datlí.

Zdroj: Databáze složení potravin ČR

Cukry, fruktóza, glukóza v datliach

Zdroj: Databáze složení potravin ČR

Z hlediska množství jsou sacharidy pro tělo nejdůležitějším zdrojem energie – měly by tvořit více než polovinu energetického příjmu. Vláknina má celou řadu důležitých funkcí. Mimo jiné na dlouhou dobu poskytne pocit nasycení a stimuluje střevní činnost.

Metabolickou přeměnou sacharidů tělo získá asi 4 kcal (17 kJ) na gram sacharidu – tedy jen polovinu toho, což získá odbouráváním tuků (ty poskytují přibližně 9 kcal nebo 37 kJ na gram). V lidském těle se sacharidy mohou ve formě živočišného škrobu (glykogenu) ukládat ve svalech a játrech. Nedostatečný příjem sacharidů může vést k různým problémům. Naopak při nadměrném příjmu se sacharidy přemění na hlavní zásobní formu energie – tuk – a člověk pak tloustne.

Pojem sacharidy (dříve označované také jako uhlohydráty či karbohydráty) zahrnuje velkou skupinu látek, které se od sebe vzájemně značně liší strukturou a složením. Mezi sacharidy patří monosacharidy a disacharidy, jako je glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr), sacharóza (v Evropě se vyrábí především z cukrové řepy, odtud pochází označení řepný cukr) a laktóza (mléčný cukr). Patří sem ale také tzv. polysacharidy – látky tvořené řetězci složenými z jednoduchých cukrů. Z hlediska výživy dělíme polysacharidy na stravitelné (např. škrob, glykogen) a nestravitelné (vláknina). Pro lidské zdraví je obzvlášť vláknina velmi prospěšná.

Zdroj:gesundheit.gv.at

Z pohledu přijímaného množství jsou sacharidy pro člověka nejdůležitějšími živinami. V lidském těle jsou využívány především k výrobě energie.

Konkrétně glukóza je monosacharid, který lze označit za „univerzální energetickou měnu“: glukóza totiž přímo vstupuje do reakcí, ve kterých se uvolňují energeticky bohaté látky, z nichž tělo získává potřebnou energii. V těle je glukóza uložena v játrech a ve svalech ve formě glykogenu, aby byla v případě potřeby rychle k dispozici. Některé buňky, například mozkové buňky nebo červené krvinky, jsou na glukóze jako na zdroji energie obzvlášť závislé.

Množství a kvalita sacharidů konzumovaných ve stravě má vliv na hladinu cukru v krvi (tzv. glykémii) a také na hladinu krevních lipidů. Kromě ústřední funkce v metabolismu hrají sacharidy důležitou roli i jako stavební prvek mnoha dalších buněčných struktur: jsou například součástí nukleových kyselin (DNA, RNA) nebo pojivových tkání.

Zdroj:gesundheit.gv.at

Vláknina má celou řadu důležitých funkcí. Mimo jiné na dlouhou dobu poskytne pocit nasycení a stimuluje střevní činnost. Uvádí se, že hraje důležitou roli iv prevenci funkčních poruch organismu a některých onemocnění, jako je zejména obezita, diabetes mellitus, vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolémie), ateroskleróza nebo rakovina tlustého střeva. Ideální je potřebu vlákniny pokrýt konzumací celozrnných výrobků a luštěnin, dále zeleniny, brambor a ovoce.

Zdroj:gesundheit.gv.at

Podle doporučení odborníků na výživu by měla být alespoň polovina (nejméně 50 %) denního příjmu energie dodána ve formě sacharidů, a to zejména oligosacharidů a polysacharidů z (celozrnných) obilovin, zeleniny, ovoce, luštěnin a brambor. Při střední úrovni tělesné aktivity to zhruba odpovídá 225 g sacharidů u dospělých žen a 290 g sacharidů u dospělých mužů.

Kolik můžeme sníst denně cukru?

Podle doporučení WHO by „sladké“ sacharidy (v podobě řepného cukru, jiných monosacharidů či disacharidů, medu apod.) měly tvořit maximálně deset procent energetického příjmu, což odpovídá přibližně 50 gramům cukru denně. Do tohoto množství je však nutné započítat i cukry přidané do průmyslově zpracovaných potravin, jako je sladké pečivo, nejrůznější sladkosti, chlazená či mražená hotová jídla a sladké nápoje.

Kolik máme denně sníst vlákniny?

Doporučený příjem vlákniny u dospělých nejméně 30 gramů denně.

Příklady průměrného obsahu vlákniny v potravinách (přibližné údaje):

• 100 gramů datlí obsahuje 9,4 g vlákniny, což představuje přibližně 30 % doporučené denní dávky,
• 3 krajíce celozrnného chleba (150 gramů) obsahují 13 gramů vlákniny,
• 1 syrová paprika (150 gramů) obsahuje 4 gramy vlákniny,
• 1 velké syrové jablko (150 gramů) obsahuje 3 gramy vlákniny,
• vařená mrkev (100 gramů) obsahuje 2,5 gramu vlákniny,
• 2 plátky grahamového chleba (100 gramů) obsahují 8,4 gramu vlákniny.

Zdroj:gesundheit.gv.at

V kontextu sportovní výživy jsou datle ceněny zejména díky svému vysokému obsahu energie, respektive sacharidů.

V závislosti na odrůdě, stupni zralosti a na tom, zda se jedná o datle sušené, polosušené nebo čerstvé, se obsah sacharidů pohybuje od cca 50-80 g/100 g. Konkrétněji se jedná dominantně o glukózu a fruktózu, některé druhy. Deglet Nour obsahují ve vyšší míře i sacharózu. Kombinace sacharidových zdrojů, právě například. glukózy a fruktózy, může být prospěšná v případě konzumace vyššího množství sacharidů v průběhu výkonu tím, že pro vstřebávání každého z nich jsou v organismu využívány jiné přenašeče a jsou tak v organismu efektivněji využity.

Překvapivě datle mají poměrně nízký glykemický index (GI). Podle jednotlivých druhů se v průměru pohybuje kolem 55, což je také hodnota glykemického indexu zmiňované odrůdy Medjool. Právě potraviny s nižším GI mohou být vhodnou volbou před samotným výkonem. Při konzumaci potravin s vyšším GI se totiž mohou u některých jedinců, při nevhodném načasování, dostavit stavy reaktivní hypoglykémie, jako jsou slabost, nevolnost, třes či závratě.

Pro nastartování regeneračních procesů a doplnění glykogenových zásob, lze datle zařadit po výkonu v kombinaci se zdrojem bílkovin. Můžeme je např. rozmixovat a využít k přípravě potréninkového smoothie.

Kromě toho, že jsou datle bohatým zdrojem sacharidů, tak obsahují i poměrně vysoké množství vlákniny – v průměru cca 9 g/100 g. Kolem tréninkové jednotky je však nutná s konzumací vlákniny určitá opatrnost, protože její větší množství může zpomalovat trávení, absorpci živin a případně způsobit žaludeční diskomfort. Proto je třeba to se spoustou nepřehánět, na druhou stranu úplně striktně ji vylučovat nutné není. Konzumace potravin s menším množstvím vlákniny v průběhu výkonu, může v rámci nutričního tréninku napomoci k adaptaci našeho trávicího traktu na příjem a trávení potravy v průběhu zatížení. Pokud budeme chtít vybírat datle s nižším obsahem vlákniny, zaměříme se spíše na ty čerstvé než sušené.